Máte rády lidské příběhy?

Proběhlo další živé vysílání rubriky ROZHOVORY, ve kterém jsem uvnitř Motivační skupiny LOVE HAPPENS představila dvanáctou inspirativní ženu – průvodkyni výživou při diabetu, prediabetu a těhotenské cukrovce Andreu Šoltisovou.

Andrea si prošla třemi těhotenstvími s cukrovkou a na vlastní kůži zjistila, že se těhotné ženy vůbec nemusí dostat k adekvátním informacím ohledně vhodné výživy. 

V prvním těhotenství vůbec neměla tušení, co to těhotenská cukrovka je a jak se s ní vypořádat. Důvěřovala odborníkům a jejich strategiím léčby. S každým těhotenstvím postupně docházela do jiné dia poradny a v každé byly jiné způsoby diety, při kterých ale trpěla hlady a navíc si musela aplikovat sloní dávky inzulinu.

Ve třetím těhotenství se proto rozhodla vzít péči o těhotenskou cukrovku do svých rukou a podařilo se jí najít způsob, jak mít cukrovku pod kontrolou. Konečně neměla hlad, nestresovala ji vysoká hladina lačného cukru ani vysoké dávky inzulínu! Díky této zkušenosti Andrea nemohla dál přihlížet tomu, jak některé těhotné ženy nevědomě ubližují sobě i svým nenarozeným miminkům špatně zvolenou stravou. Proto jim začala pomáhat jejich těhotenskou cukrovku krotit. Je jim inspirací, průvodcem a předává jim ty nejhodnotnější informace, tipy i vhodné recepty.

V lednu 2022 byl ale Andree následkem tří nesladkých těhotenství a nevhodné životosprávy před posledním těhotenstvím diagnostikován prediabetes. Začal její boj sama se sebou, s nechutí k pohybu, se změnou jídelníčku i s jejím vnitřním světem. Vydala se na cestu sebepoznání, sebelásky, seberozvoje a znovuobjevování krásy pohybu a zdravého jídla, aby pomohla nejen sobě, ale i dalším maminkám s touto diagnózou.

Rozhovor jsem vysílala živě uvnitř Motivační skupiny LOVE HAPPENS ve středu 3. května 2023, pokud jste jej nestihly, stále je ve skupině k dispozici záznam a připravila jsem pro vás i tento přepis rozhovoru, ve kterém Andrea vypráví o svých zkušenostech s cukrovkou a o novém způsobu stravování i vnímání sebe sama.

ROZHOVOR S INSPIRATIVNÍ ŽENOU

ANDREOU ŠOLTISOVOU

Ahoj, Andy! Vítám tě ve vysílání!

Ahoj, taky tě zdravím a přeji všem hezký večer!

Poprosím tě, můžeš se na úvod sama v krátkosti představit?

Jsem Andrea, jsem úplně obyčejná žena a matka tří dětí, ale všechna má těhotenství nebyla úplně obyčejná, protože je provázela těhotenská cukrovka. Po nich mi bohužel zůstal prediabetes, a to mě motivovalo začít se svým životem celkově něco dělat. Překopat si život, hlavně změnit své stravovací návyky a začít se více věnovat svému tělu, aby nějakou dobu ještě fungovalo. 🙂 

Vysvětlila bys, prosím, pro naprosté laiky základní rozdíl mezi diabetem, prediabetem a těhotenskou cukrovkou. Jaká omezení a těžkosti to do života přináší? 

Primárně se rozlišují dva typy diabetu – prvního typu, který je vrozený a léčí se inzulínem, a druhého, který je získaný a člověk si za něj prakticky může sám vlivem špatného životního stylu, hlavně nedostatkem pohybu a nevhodné stravy. Jeho předstupněm je prediabetes, který se označuje také jako inzulínová rezistence, to znamená, že ten člověk ještě nemá diabetes, ale už na sacharidy reaguje hůře zvýšenou glykémii (pozn. glykémie = hodnota cukru v krvi). Nicméně je vysoce pravděpodobné, že tam diabetes později propukne, je to taková předzvěst.

No a těhotenská cukrovka je úplně jiný druh, tam ta rezistence vzniká vlivem vylučovaní hormonů z placenty, které způsobují, že buňky v těle při konzumaci sacharidů a cukrů na produkci inzulínu nereagují tak, jak by měly. To má za následek vysokou hladinu cukru v krvi a riziko je v tom, že se to nadměrné množství cukru dostane přes placentu přímo k miminku. A to samozřejmě obnáší zdravotní problémy nejen pro maminku, ale i pro to miminko. Jednak roste rychleji na úkor vývinu, to znamená, že se narodí veliké, přesto, že nebude správně vyvinuté, a může pak trpět poruchami intelektu. A hlavně se tím zatěžuje jeho slinivka – dítě může mít v budoucnu sklony k obezitě, cukrovce, ale i ke kardiovaskulárním chorobám. Pro všechna tato rizika se těhotenská cukrovka začala povinně diagnostikovat u každé těhotné ženy.  

No, já se přiznám, že jsem si Andrejku do vysílání pozvala i s osobním záměrem. 🙂 Tohle je totiž téma, které se mě aktuálně velmi dotýká – byla mi diagnostikována těhotenská cukrovka, stejně jako v prvním těhotenství před devíti lety, a přiznám se, že jsem dosud neměla ujasněný takový základ o cukrovce, který nám Andrejka právě vysvětlila.

Tohle mi vlastně nikdy nikdo neřekl. Prostě mi řekli: „Máte těhotenskou cukrovku,“ a nikdo mi nevysvětlil, co a proč mně nebo mým dětem hrozí. V mém případě tehdy stačilo dodržovat dietní opatření a pravidelně si měřit cukr v krvi, ale před vysíláním jsem se Andrejce svěřila, jaký je dnes problém vůbec sehnat diabetologickou poradnu, do které se musíte registrovat, a která by mě přijala (pozn. po několikadenním obvolávání mě přijala až osmá poradna). Což je smutný fakt. Pokud už se těhotenská cukrovka diagnostikuje, měla by být přece zajištěna i dostatečná kapacita pro její léčení, konzultace a kontrolu…

Andrejko, jaká byla tvoje první zkušenost s cukrovkou, tehdy u prvního těhotenství?

Během prvního těhotenství jsem byla pozvaná na oGTT test, který těhotenskou cukrovku diagnostikuje. A už když mi vzali první odběr krve nalačno, tak jsem měla vysokou hodnotu glykémie, takže se v testu už nepokračovalo a měla jsem přijít jiný den znovu. Druhý den jsem měla znovu vysokou hladinu cukru v krvi, takže mě rovnou odeslali na diabetologii s tím, že mám těhotenskou cukrovku. Tehdy jsem o ní nevěděla vůbec nic a spoléhala jsem na to, že mi v poradně vše vysvětlí.

Tam jsem jen dostala glukometr a letáček s doporučenou stravou pro diabetika druhého typu. Takže klasika, na snídani půl krajíce chleba, plátek šunky a bílá káva, na svačinu jablko atd. A ať jsem takový jídelníček dodržovala, jak jsem chtěla, tak mi nebylo dobře, trpěla jsem hlady a pořád jsem měla vysoké glykémie. Inzulínu jsem se nevyhnula a tehdy jsem si musela aplikovat fakt vysoké dávky. 

Zmínila jsi, že ve druhém těhotenství byl přístup poradny jiný. Můžeš nám objasnit ty rozdíly?

Určitě. Během druhého těhotenství jsme se přestěhovali, a protože ta původní diabetologie byla v rekonstrukci, tak jsem se přihlásila do jiné. Tam už součástí kontrol bylo i sezení s nutriční terapeutkou, která nám měla povědět o zásadách stravování při těhotenské cukrovce. Tehdy jsme tam byly dvě maminky – jedna, co měla 30 kg i se židlí, a já. No a nutriční terapeutka byla vyššího věku a jediné, co nám řekla, bylo to, že nemáme jíst banány a sladkosti. 🙂 A od oka každé z nás nastřelila, kolik máme denně jíst sacharidů. Štíhlé mamince stačilo 250 gramů a já se svou velrybí vahou si mám dávat 350 gramů. 🙂 

Dostala jsem nějaký další všeobecný letáček s jídelníčkem, snažila jsem se podle něj dietně stravovat, ale to množství sacharidů jsem prostě nedokázala sníst, ani kdybych se zbláznila! Už jsem sice nemívala hlad, ale musela jsem si píchat ještě vyšší dávky inzulínu. 

Můžeš pro představu říct, co by těhotná žena měla během dne sníst, aby se dostala na těch 350 gramů sacharidů?

To je hlavně v přílohách – brambory, rýže, těstoviny. Pak i pečivo a ovoce. Přitom těhotné by měly sníst maximálně jeden kus ovoce denně. No a tehdy při takové dietě se mi dva týdny před termínem narodilo nejtěžší dítě – dcera měla 4 100 gramů. První dcera přitom měla jen 3 500 gramů. To mě utvrdilo v tom, že tohle určitě nebyla správná cesta.

Proto jsem se ve třetím těhotenství rozhodla, že už si na to pořádně sednu a sama si nastuduju, jak jinak se k tomu dá přistupovat. Přečetla jsem si spousty knih a studií z českých i zahraničních zdrojů. Samozřejmě jsem byla nadále ve stejné dia poradně, ale už jsem jim řekla, že nepotřebuji konzultaci nutriční terapeutky a že si stravu budu už korigovat sama. Paní doktorka uznala, že jsem mazák a nechala to tedy v mé režii. Inzulínu jsem se sice nevyhnula, ale aplikovala jsem si nejnižší dávky a měla jsem opravdu nejhezčí naměřené glykémie. Navíc se třetí dcera vyvíjela ukázkově a narodila se s váhou 3 700 gramů.

Jak si vysvětluješ, že teprve až když ses rozhodla vzít péči o těhotenskou cukrovku do svých rukou, se ti podařilo najít způsob, jak mít cukrovku pod kontrolou? Proč ti s tím lépe nepomohli odborníci?

Já si myslím, že problémem v tom zdravotnictví je hlavně to, že ti odborníci na pacienta nemají čas. Sama víš, že je teď vůbec problém sehnat poradnu, kam by ses registrovala. A pokud už tedy těhotnou přijmou, tak se jede rychle rychle, jenom ukažte hodnoty – tohle je dobré, tohle ne a konec, jdeš. Není tam prostor pro to, aby to s námi někdo řešil podrobněji, aby se podíval na ty dietní chyby, čeho bylo moc a čeho málo, čím se ty hodnoty cukru zvedly a podobně.

V medailonku jsi prozradila, že jsi nemohla dál přihlížet tomu, jak některé těhotné ženy nevědomě nebo i vědomě ubližují sobě i svým nenarozeným miminkům špatně zvolenou stravou, a proto ses rozhodla své zkušenosti, tipy a recepty předávat dál. Jakým způsobem druhým pomáháš?

Primárně jsem pro těhotné maminky vypracovala přehledný eBook 3 klíče ke zvládnutí těhotenské cukrovky, ve kterém předávám své zkušenosti s těhotenskou cukrovkou. Najdou tam všechny důležité informace ohledně životosprávy – od stravy, přes pohyb po psychickou pohodu. Právě tyto dva faktory, pohyb a psychiku, v diabetologické poradně nikdo neřeší. Nikdo se mě neptal, jak a zda vůbec se hýbu, nebo jestli nejsem ve stresu. To je podle mě klíčové, protože mnoho maminek se stresuje už jen tím, že mají těhotenskou cukrovku, musejí se omezovat a měřit, to produkuje více hormonů a čím více hormonů, tím je nižší produkce inzulínu, který by zpracoval cukr. To situaci ještě zhoršuje.

A jak jsi to vlastně měla mezi těhotenstvími? Musela jsi být dál sledovaná, byla jsi na dietě i potom?

Dostala jsem doporučení během šestinedělí dále pokračovat v dietě a potom postupně přejít na svou běžnou stravu, s tím, že po půl roce mám přijít na kontrolní odběr včetně oGTT. Jenže jsou zase spekulace, že když žena kojí, tak ten test není vypovídající. Po prvním porodu jsem na test šla, ale pak už ne, a to z toho důvodu, že jsem neplánovaně otěhotněla potřetí. 🙂 No a po třetím porodu jsem šla do poradny hned, protože jsem sama vysledovala, že mi sacharidy nedělají dobře, po čemkoliv sladkém mi bylo špatně, takže jsem na test ani nešla a vyšetřili mě rovnou v ambulanci. 

Můžeš ve zkratce popsat, jak tedy v dietě pokračuješ? Jak jsi to stravování vyšperkovala? 

Jím nízkosacharidově, to znamená, že se dostávám maximálně na 120 gramů sacharidů denně, zbytek tvoří většinově tuky, no a bílkovin je potřeba při jakékoliv dietě pořád stejně, což je 1,1–1,5 gramů na kilogram váhy. Taky je potřeba více doplňovat vlákninu – hlavně ze zeleniny nebo ovoce. Takže část přílohy nebo pečiva nahrazuji právě zeleninou a zdravými tuky – ty je dobré brát z oříšků nebo semínek. 

Tím, že ti byl diagnostikován prediabetes ses rozhodla pomáhat nejen těhotným ženám s těhotenskou cukrovkou, ale své služby dále rozšiřuješ. S kým tedy pracuješ a co jim nabízíš?

Teď budu spouštět bezplatný 4týdenní minikurz (pozn. od 15. května 2023), který je zaměřený na nízkosacharidové stravování. Určený je hlavně ženám po porodu, kterým hrozí prediabetes a diabetes druhého typu, ale velkou inspiraci, rady, tipy a recepty si může z kurzu odnést kdokoliv, kdo potřebuje omezit cukry a sacharidy. Společně se budeme učit plynule přecházet na zdravé nízkosacharidové stravování, aby si organismus zvykl a nešokovali jsme ho náhlou dietní změnou. Kurz poběží ve facebook skupině, aby to bylo interaktivnější a fungovali jsme jako komunita, která si vzájemně radí a sdílí své zkušenosti nebo recepty.

Na začátku každého týdne účastníci dostanou informace včetně videa s vysvětlením, k tomu i praktické úkoly a jídelníček s recepty pro dané denní množství sacharidů. Každý týden to množství sacharidů budeme postupně snižovat. Před spuštěním kurzu jsem si dělala i průzkum – zajímalo mě, kolik sacharidů denně ženy sní. A většina odpověděla kolem 300 gramů, což je dost, takže začneme se snížením na 250 gramů a postupně se dostaneme až na 120–150 gramů, což je optimální při nízkosacharidové dietě. Těhotné ženy s cukrovkou se ale mohou držet na 200 gramech. S inzulínem je to pak ale ošemetné, takže snižování sacharidů určitě po konzultaci s lékařem, aby nedošlo k nějakým nepříjemnostem nebo riziku hypoglykémie. 

Taky jsem na FB i IG vytvořila stránku (Ne)sladké těhotenství, (ne)sladký život, kde pravidelně sdílím hlavně recepty a další inspiraci. 

Děkujeme za pozvání a osobně se na tvůj kurz moc těším, už jsem přihlášená! 🙂

Před dětmi jsi 10 let pracovala ve zdravotnictví jako radiologický asistent. Hodláš se k této profesi vrátit, nebo tě téma cukrovky natolik pohltilo, že se mu budeš věnovat i po rodičovské?

Ráda bych v tomto oboru zůstala a prohlubovala si vzdělání a znalosti. Byla jsem totiž donucena dát v zaměstnání výpověď, protože ta moje rodičovská je nekonečná. 🙂 Sice mi místo drželi, ale měla jsem nějaké požadavky a přání, které se slučují s rodinným životem – například 8hodinovou pracovní dobu a jen ranní směny. Což bohužel nemohli slíbit, takže jsme se v dobrém rozloučili a chtěla bych se nadále věnovat zdravému životnímu stylu a prevenci diabetu druhého typu. 

Jaké máš vlastně zpětné vazby na svou práci, pozoruješ už u svých klientek nějaké výsledky?

Pár zpětných vazeb mám, i nějaká poděkování – hlavně ze sociálních sítí, kde pravidelně sdílím recepty, které druhým slouží jako inspirace do jídelníčku. Je to vždycky hezké si ty pozitivní zpětné vazby přečíst, dává mi pak smysl pokračovat. 🙂

A co plánuješ do budoucna? Evidentně nějaké mezery ve zdravotnictví jsou, takže prostor pro individuální poradenství tady je…

Strategii do budoucna ještě nemám, ale aktuálně jsem začala maminkám nabízet online poradenství formou rozhovoru a uvidíme, kam se to bude vyvíjet dál.

Tím, že ti byl diagnostikován prediabetes jsi byla „donucena“ změnit celkovou životosprávu, včetně pohybu, ke kterému jsi neměla pozitivní vztah. Jak se ti podařilo odstartovat tu cestu za lepším a zdravějším já?

No, šlo to těžko, protože já jsem od přírody líný a pomalý člověk. 🙂 Ale vždycky, když jsem se chtěla začít hýbat, přihlásila se na nějaké cvičení nebo se dala na sportovní aktivitu, tak jsem buď onemocněla, nebo se mi stal úraz. A takhle končívala veškerá moje snaha o nějaký pohyb. No a paní doktorka mi řekla, že člověk s prediabetem musí mít každý den minimálně 15minutovou aerobní aktivitu – takže jsem začala běhat, ale brzy jsem si udělala něco s kotníkem a půl roku jsem běhat nemohla. 🙂 Když jsem znovu začala, tak jsem chytila covid, při kterém jsem nemohla pořádně ani dýchat natož běhat. Nedávno jsem konečně znovu začala, ale to jsem hned měla angínu. 🙂 

Jak moc tě ta diagnóza, která je vlastně už napořád, ovlivnila? Co dalšího jsi musela změnit, když jsi sama pověděla, že to odstartovalo tvůj seberozvoj? 

Když člověku diagnostikují onemocnění, které má na celý život a navíc má i zhoršující se prognózu – diabetes druhého typu – kdy těm diabetikům „odcházejí“ oči, nohy apod., tak se nad tím pak zamyslí a řekne si „Ty jo, tak teď už je fakt potřeba s tím něco dělat!“ Takže jsem se dala na nízkosacharidovou stravu, pravidelně chodím na jógu – pokud teda nemám horečku. 🙂 A hlavně jsem začala řešit, jak to mám nastavené v hlavě. Celý život jsem pořád držela nejrůznější diety, chodila na různá cvičení a stroje, které cvičily se mnou místo já s nimi. 🙂

A zajímalo mě, proč vlastně jsem pořád taková, jaká jsem a nikdy nedokážu zhubnout. Řešila jsem to pak s terapeutkou, která mi pomohla EFT technikou, kdy jsme se dostaly do zajímavých částí mé hlavy a zjistily jsme, proč to s tím pohybem nikdy nedopadlo dobře. Došly jsme k tomu, že mi v dětství bylo v tělocviku zakázáno cvičit z důvodu alergie a astmatu! Protože třeba při gymnastice se cvičilo na těch prašných žíněnkách, kvůli kterým jsem pak kýchala a otékaly mi oči. Takže mi tehdy pediatr řekl, že mám zákaz a už nesmím cvičit. Proto mi teď mé tělo podvědomě jakýkoliv pohyb sabotuje. 🙂

Takže se postupně snažím tohle odblokovat a pracovat na nastavení hlavy. Teď jsem se třeba přihlásila do kurzu neuro-lingvistického programování mysli, abych se dověděla, jak to v tom mozku chodí a jak se dají přepisovat ty vzorce a programy uvnitř, které mě v životě omezují. Nakoukla jsem taky pod pokličku emočního kódu, který mě zaujal a dál trénuju i EFT, které mi pomáhá. 

Máš při třech malých dětech čas na toto bádání a trénování hlavy? A jak o sebe ještě pečuješ?

Čas se dá vždycky najít, vždycky se najde někdo, kdo děti pohlídá, když potřebuju – ať už babičky, sestra nebo manžel, který mě hodně podporuje. Navíc pracuje z domova, takže může i během dne pomoci, když si chci jít třeba zaběhat nebo se věnovat meditaci. 

Co bys na závěr vzkázala čtenářkám? Máš nějaký svůj osobní tip a inspirativní radu do života nebo ohledně stravování?

Já bych chtěla říct, že hlavní je to nevzdávat. Ať už se v životě naskytne jakýkoliv problém, třeba i ohledně stravy a pohybu, vždycky je dobré najít kořen toho problému a pracovat na sobě. Má to smysl. Ta sebeláska a čas věnovaný sobě má smysl, protože pokud se člověk nemá rád, tak se sebou nic neudělá. Když si pořád budeme říkat: „Ty vo*e, ty jsi tlustá jako k*áva,“ tak tělo samo nezhubne, protože pak ví, že ho nemáme rády. Je to těžké, ale čím častěji si péči a sebelásku budeme projevovat, třeba když se budeme s úsměvem zdravit každé ráno u zrcadla, tak tím to bude snazší.

A když se budeme mít rády, tak se všechny ty problémy budou zvládat mnohem lépe. S tím souvisí i to, abychom například tu změnu stravy nebraly jako dietu, omezující zlo, ale jako nový životní styl, jako změnu k lepšímu. Netrestat se a nevyčítat si jeden balíček chipsů, prostě to přijmout a pokračovat dál, další jídlo mít tak jak jsem zvyklá. To byl třeba můj velký problém – vždycky jsem se trestala. Když jsem měla nějaký problém, zajídala jsem ho, přejídala jsem se a pak jsem se trestala, že jsem se zase přejedla. Trpěla jsem emočním zajídáním. 

Moc ti děkuji za sdílení, přesně jak říkáš, ten vztah k sobě samé je opravdu klíčový. 

Já moc děkuji, mějte se krásně!

Pokud vás oslovil životní příběh Andrey nebo Vás zaujalo povídání o zvládání cukrovky, zvu Vás na web www.andrea.soltis.cz.

Budu se těšit na Vaši zpětnou vazbu. Případné otázky, ať už na Andreu nebo na mě, mi napište na mail: katka@lovehappens.cz

Katka 💛