Je psychické onemocnění a emoční zranění pořád TABU?

Nenechte strach a stud, aby převzaly kontrolu nad vaším životem!

Sama jsem před třemi roky váhala s vyhledáním odborné pomoci. V hlavě jsem měla spoustu dezinformací i předsudků. Bála jsem se, že přijdu o syna, práci i přátele. Že když navštívím psychologa, budu mít navždy škraloup, že jsem „na hlavu“. O mých psychických problémech tehdy nikdo nevěděl…

Po vyšetření na pravidelné kontrole mi neuroložka chtěla předepsat antidepresiva – ta jsem se strachem ihned odmítla. Měla jsem strach ze závislosti na lécích a taky strach z toho, že mě léky utlumí a já už nikdy nebudu já. Dala mi tedy žádanku k psycholožce. Už tehdy jsem měla myšlenky na sebevraždu, stav za pět minut 12, a psycholožka mi dala termín až za tři měsíce!!! Pamatuji si, jak jsem se pousmála, že to už tady možná ani nebudu…

Nechala jsem to zajít daleko… jen kvůli oněm předsudkům a dezinformacím. Přesto, že jsem na sebe dnes pyšná, že jsem se dostala z depresí i úzkostí bez medikace, nemusela jsem se „trápit“ tak dlouho, nemusela jsem na to být sama a mohla jsem pomoci využít mnohem dříve.

Když jsem se s odstupem času svému okolí začala otevírat a svěřovat, zjistila jsem, že mnoho mých blízkých, ale i kamarádek či kolegyň mých kamarádek, se také vnitřně trápí. Pravidelně zažívají úzkosti, panické ataky, trápí je sociální fobie nebo žijí v permanentním stresu a strachu. Většina z nich si při těchto obtížích lupla Neurol, ale odbornou pomoc nevyhledala. 

Nastala změna?

Zajímalo mě, jestli se za ty roky něco změnilo a oslovila jsem členky Motivační skupiny | LOVE HAPPENS s prosbou o jejich vlastní zkušenost. Uskutečnila jsem anketu, abych zjistila, zda dnes ženy už jdou se svými psychickými problémy či bolestmi ven a už se nebojí vyhledat odbornou pomoc. Jak to dopadlo?

Výsledné hlasování mě moc příjemně překvapilo – 90 % oslovených se nebálo odbornou pomoc vyhledat! Věřím, že právě otevřené zpovědi a sdílení osobních příběhů tomuto faktu napomáhají. 

Snažím se šířit osvětu o sebelásce a obecně duševní hygieně. Právě proto, aby psychické onemocnění a vnitřní zranění už nebylo tabu. Aby nebyla ostuda vyhledat odbornou pomoc. Aby se každý mohl naučit i sám pracovat na svém uzdravení. Aby se těm bolestem a jejich důsledkům dalo předejít a aby se traumata a křivdy nepředávaly dalším generacím – našim potomkům.

Moje vlastní zkušenost i ponaučení mě přivedly k myšlence stát se terapeutkou.

Dostupnou terapeutkou. Která si nikdy nebude za sezení účtovat tisíce a která bude dostupná komukoliv, kdekoliv a kdykoliv. Bez tříměsíční čekací lhůty. Bez nutnosti zajištění hlídání dětí nebo dojíždění. 

A tak vznikla Cvičebnice sebelásky – praktická seberozvojová kniha, která  vám změní pohled na sebe i život.

Katka 💛

Zdroj náhledového obrázku: Canva