Máte rády lidské příběhy?

Proběhlo další živé vysílání rubriky ROZHOVORY, ve kterém jsem uvnitř Motivační skupiny LOVE HAPPENS představila šestou inspirativní ženu – průvodkyni žen a lektorku Hormonální jógové terapie Danku Hejdovou.

Ženu, která si několikrát za život sáhla až na samotné dno. Psal se rok 2011 a Danka s miminkem a čerstvou hypotékou zůstala úplně sama – její příběh začal s 95 kily a laktační psychózou na krku. Mívala tehdy pocity, jakoby to nebyla ona a někdo jí prostě vyměnil mozek. Zažívala stavy, kdy v noci ležela v posteli a klepala se i 4 hodiny než usnula. Nemohla ale svůj život s malým miminkem vzdát, a tak hledala něco nebo někoho, kdo by jí pomohl vše zvládnout a vyrovnat se s tou těžkou životní situací.

A našla jógu, do které se velmi rychle zamilovala. Právě jóga Dance pomohla zlepšit nejen její psychický, ale i fyzický stav. Jako učitelka v mateřské školce se prvně stala lektorkou dětské jógy, poté Power jógy a Hatha jógy, a získala také certifikaci u jediné školící autorky Hormonální jógové terapie Dinah Rodriguez. Tím ale neskončila a vzdělávala se dál pomocí terapií, aby lépe porozuměla křehké ženské duši, a mohla tak vést ostatní ženy za jejich štěstím skrze terapie Pohlazení duše. 

Nyní už žije tak, aby žít za to stálo! Díky Hormonální jógové terapii, která dokáže přirozenou cestou navýšit hormony v těle, a uzdravit tak nejen tělo, ale i duši, si Danka udržuje nejen velikost 36, ale i zdravé tělo, lehkou mysl a pozitivní pohled na svět.

Proto Danka dál pomocí Hormonální jógové terapie a terapie Pohlazení duše ukazuje ženám cestu ke zdraví, radosti a spokojenosti. A učí ženy, jak sama říká: „Žít život tak, aby žít za to stálo!“

Rozhovor jsem vysílala živě uvnitř Motivační skupiny LOVE HAPPENS ve středu 12. října 2022. Pokud jste jej nestihly, stále je ve skupině k dispozici záznam a připravila jsem pro vás i tento přepis rozhovoru, ve kterém Danka bude sdílet svůj životní příběh a povypráví, jaké zázraky má v jejím životě na svědomí právě Hormonální jógová terapie. 

.

ROZHOVOR S INSPIRATIVNÍ ŽENOU

DANKOU HEJDOVOU

Ahoj, Danko! Vítám tě ve vysílání!

Ahoj, Kačenko! Já mockrát děkuji za pozvání a doufám, že to bude hodinka plná inspirace, společného sdílení a že se dozvíme zajímavé věci!

Já doufám, že se hlavně čtenářky dozví zajímavé věci o tobě a budou to inspirativní podněty právě pro ně! Jsem moc ráda, že sis našla čas na náš rozhovor, mockrát děkuji!

Už jsem čtenářkám nastínila tvůj životní příběh i těžší životní období, kterým sis prošla. Můžeš se tedy na úvod ještě sama představit a začít právě tím, jak se to všechno přihodilo, co tomu těžkému období předcházelo?

Určitě. Jmenuji se Danka Hejdová a jsem průvodkyně žen za lepším životem a pomocí Hormonální jógové terapie a terapie Pohlazení duše ukazuji ženám, jak žít život ve zdraví a radosti – žít tak, aby žít za to stálo. Já sama jsem totiž žila tak, že jsem si přála nebýt a teď jsem moc ráda, že už nekoukám na hodinové ručičky, jak běží čas a jak běží můj život, ale žiju v radosti a ve zdraví. A i když některý den mám chmury na duši nebo na srdci, když mě přepadne smutek, tak dneska už vím, jak s tím zatočit a nedostávám se už do depresí a na dno. Už vím, jak s tím pracovat. A myslím si, že v dnešní hektické době je toto velice potřebné – abychom uměly pracovat nejen s naším tělem, ale i s naší myslí, potažmo naší duši. Když budeme naslouchat naší duši, tak to znamená, že budeme naslouchat i svému tělu, a potom tím životem, tady na Zemi, budeme procházet s lehkostí nám vlastní.

A jak jsem se k tomu dostala? Začalo to, když jsem otěhotněla, tehdy s nějakými 90 kily. A tehdy jsem nežila tak, aby žít za to stálo. Obklopovala jsem se místo dobrými lidmi a přáteli a svou vlastní dobrou duší, raději dobrým jídlem, proto to tak dopadlo. Když totiž jsme ve stresu a není nám dobře, tak začne promlouvat naše tělo. Přijdou bolesti, trable, zakulacování se a ty tuky, které jsem měla já, vznikly z toho, že jsem kryla své tělo. Když mi nebylo dobře, tak jsem si ho obalila tukem, abych se ochránila. Kupovala jsem nekvalitní potraviny a neustále jedla a jedla, až jsem se dostala na těch 90 kilo. Otěhotněla jsem a myslela si, že se celý můj svět změní, že to miminko mi změní život. Dneska už vím, že nikdo, opravdu NIKDO, nám život nezmění. Že ten život si můžeme změnit jen my samy. Nepomůže nám k tomu ani dokonalý partner, dokonalá rodina nebo dokonalé zázemí. Pořád ta dokonalost musí vycházet zevnitř nás, potom začneme zářit zevnitř ven a jde to pak vidět – nejen vzhledem, ale jde to pak i cítit. Například když někam přijdeme, jde cítit radost a tu pak můžeme předávat dál, což je to úplně nejlepší!

No a po porodu syna se mi vlivem hormonů, které nás řídí, což jsem tehdy nevěděla, spustila laktační psychóza. A jelikož jsem i citlivý člověk, tak jsem to o to více prožívala. Zažívala jsem noci, kdy jsem se 4 hodiny klepala, protože jsem se bála, že zabiju své vlastní dítě. Bylo to malinkaté miminko a i když jsem ho neskutečně milovala, tak jsem měla pořád nutkavé představy, jak ho házím z okna a jak skáču za ním, jak ho topím nebo jak vezmu nůž a podřežu ho. A to se přeci nesmí, že? To není moc normální. Já jsem tehdy nevěděla, že ta moje hlava s tím nemá nic společného a že je to vlivem hormonální nestability a náročným porodem, který jsem prodělala. Chybělo mi tehdy pohlazení, pochopení a aby mi někdo řekl: „Všechno to, co teď prožíváš – je v pořádku. To, že hned první den necítíš lásku ke svému dítěti – je v pořádku. To, že jsi vyčerpaná a nemůžeš fungovat na 100 % – je v pořádku.“

Tady to všechno vzniklo i z toho důvodu, že jsem byla perfekcionistka. Chtěla jsem mít všechno dokonalé. A najednou jsem nemohla. Vždycky jsem zastala úplně všechno, ale najednou jsem to byla já, kdo už nemohl. Dostalo mě to až k tomu, že jsem se zhroutila, proto přišla ta „kamarádka“ laktační psychóza, která mi pomohla se dostat až sem. Kdyby se to nestalo, tak nevím, kde jsem dnes. Věřím, že všichni prožíváme tyto zkoušky „co se to děje, proč to tak mám zrovna já a proč ne ostatní?“, opravdu to tak mají všichni – každý z nás si tu zkoušku tam nahoře objednává sám a je jen na nás, jestli z té zkoušky vyjdeme jako vítězové nebo poražení. Jestli se zvedneme z popela a budou z nás princezny, nebo zůstaneme těmi popelkami. Je to jen na nás…

Děkuji ti za tvé sdílení a tak krásné uvědomění hned na začátek. Ty jsi mluvila o tom, že tě postihla laktační psychóza – že tě překvapila a nic jsi o ní předem nevěděla. Je to tedy tak, že ti chyběly ty informace a chybí tady obecně osvěta o tomto onemocnění?

No, u doktorů se toho určitě nedočkáme. Možná někde ano – nechci hanit všechny. Matně si ale vzpomínám, že jako učitelka v mateřské školce jsem se učila jednotlivé fáze vývoje a někde mezi tím proběhla zmínka o laktační psychóze. A já jsem si tehdy říkala: „ježišmarja, to bych v životě nechtěla zažít, která ženská zabije svoje dítě – jedině magor!“. No a já jsem ten magor byla, že. 🙂 Ale teď už vím, že to o tom vůbec není, že nikdo není magor. Jak jsem zmínila v medailonku, je to jakoby vám někdo vyndal mozek z hlavy a dal vám tam nějaký jiný a vy vůbec nevíte, co s ním máte dělat.

Nejhorší na tom bylo, že jsem si nedokázala říct o pomoct. Že jsem prostě nezvedla sluchátko, někomu jsem to nesdělila, komukoliv. Víte, to je na tom nejhorší… Bát se říct o pomoc. Bát se přiznat svoji slabost. Ale my ženy máme být slabé. A máme na to právo. Máme právo si říct, že potřebujeme pomoc – ať už je to maminka, tatínek, kamarádka, přítelkyně. Nebo kdokoliv, komu věříme a máme k němu důvěru, klidně i k cizí osobě – léčitelce nebo kartářce. Kamkoliv, kam nás duše potáhne. Stačí jí jen naslouchat. A i když nám je nejhůře, jít za hlasem naší duše a nechat si pomoci, neválet se v tom. Já jsem se v té depresi válela 2 roky, než jsem se z ní sama byla schopná dostat. A to je škoda. Ten život, ten jeden život, který tady máme, bychom měly žít naplno a je škoda jej promarnit…

V medailonku jsi zmínila, že záchranou z laktační psychózy, té poporodní deprese, byla jóga. Jak ses k ní dostala? Co tě k ní přivedlo?

No, úplně jednoduše – tím, že jsem byla ta žena, která si myslela, že všechno zvládne sama a nechtěla pomoc, tak jsem hledala na internetu něco, co by mi mohlo pomoci od té psychické bolesti. V tu dobu ode mě totiž odcházel i můj tehdejší partner, našel si jinou ženu, skončila jsem sama s tím miminkem. A já jsem si tehdy dovolila se zhroutit. Dovolila jsem si jít až na samotné dno. Když ale dojdeme na dno, tak cesta vede už jen vzhůru. A když jsem viděla to malé miminko v náručí, jak se na mě usmívá, tak jsem si uvědomila, že je čas něco začít dělat pro to, abych mu ten život udělala krásnější. Ale nejen jemu, ale i sobě. A tenkrát na mě vypadlo okénko, že jóga zklidňuje, takže jsem si stáhla asi 15minutové video jógy pro začátečníky a začala jsem ji cvičit. A protože jsem byla opravdu zoufalá, tak jsem ji cvičila každý den – aniž bych o józe cokoliv věděla a znala. A tak jsem denně tu jógu cvičila, až jsem zjistila, že se najednou nebojím vzít své dítě do náruče, že ustoupily ty náhlé ataky, kdy jsem se několik hodin klepala a bála se usnout nebo pak i probudit, a že jsem najednou byla veselejší, začala jsem se usmívat na svět. A měnila se i má velikost kalhot nebo chuť k jídlu, aniž bych držela nějaké diety.

Byly právě tyto skvělé výsledky impulzem k rozhodnutí, že se staneš lektorkou jógy?

Ano, když jsem se pak vracela do školky jako učitelka, jak je běžné, děti bývají často nemocné – i můj syn býval hodně nemocný – a já samozřejmě, jak jsem tu jógu pravidelně cvičila, tak jsem věděla, že má pozitivní vliv i na imunitu, a tak může pomoci i těm často nemocným dětem. Že jim může pomoci nastartovat imunitní systém, ale třeba i zklidnit hyperaktivní děti, naopak dodat sebevědomí dětem, které se bojí. Takže jsem nejdříve začala studovat dětskou jógu a jako lektorka jsem pracovala právě v naší školce.

Viděla jsem, jak to těm dětem pomáhá a když jsem se potkávala s těmi smutnými a nešťastnými maminkami, cítila jsem, že bych chtěla pomoci i jim. Protože když je šťastná maminka, tak je šťastná rodina, okolí i celý svět! Začala jsem tedy studovat Hatha jógu, pak Power jógu a nakonec jsem se dostala až k Hormonální jógové terapii. Tam jsem se ocitla náhodou, myslela jsem si, že žádnou další jógu už nepotřebuju, ale v té době mi chybělo nějaké naplnění, náboj. A když se objevil leták, že se u nás otevírá právě tento kurz HJT, něco uvnitř mě mi řeklo „BĚŽ!“. A tak jsem na ten kurz šla.

Poté, co jsem HJT pravidelně cvičila jsem zjistila, že mi začaly růst vlasy, přestaly se mi lámat nehty a změnila se mi postava. I když jsem cvičením jógy předtím zhubla a měla útlý pas, tak mi zůstaly „boky jako skříň“. Myslela jsem si, že to je rodové – jako to měla moje maminka a babička. Takže jsem z původní velikosti kalhot 44/46 šla na velikost 40/38 a po HJT oblékám už i dole velikost 36. Takže i tohle byl příjemný bonus. Navíc se opravdu změnil i můj imunitní systém. Jak už jsem řekla, ve školce děti bývaly hodně nemocné, a často jsem bývala nemocná i já. A po HJT jsem přestala být nemocná – i teď mám doma nemocné obě děti a já jsem zdravá. Už si umím těmi hormony zlepšovat a budovat svou imunitu. 

Ale co je tím nejkrásnějším výsledkem a zázrakem HJT je to, že jsem otěhotněla. Moje dcera Danuška je hormonální miminko a za to jsem neskonale ráda a šťastná. Ta hormonální jógová terapie působí opravdu holisticky a není to jen o tom, že si uzdravíme tělo. Ale to nejdůležitější, co my ženy potřebujeme, je uzdravení naší křehké duše. Pokud ji neopečováváme, tak se nám dějí ty věci jako například padání vlasů, pocity smutku po ránu, plačtivost, přibývání na váze a „ne-radost“ ze života. A právě to mi HJT dala a velice rychle. Už po dvou měsících pravidelného cvičení jsem otěhotněla. Měla jsem totiž dlouho blok otěhotnět, protože jsem se bála, že své dítě po narození zabiju. Ale tím, jak jsem začala HJT cvičit, jsem se vrátila sama k sobě a objevila jsem tu malou Danušku, která stojí před zrcadlem a ví, že je dokonalá taková, jaká je. A teprve potom mohl přijít ten zázrak. Připravila jsem si dole ten pokojíček pro Danušku a otevřela jsem jí své srdce, aby mohla konečně přijít. A to je to nejvíc, co mi HJT dala a dává mi pořád.

I proto jsem se rozhodla nejen žít tak, aby žít za to stálo, ale s velikou láskou a pokorou ke všem ženám, chci tuto terapii předávat dál. Z celého svého srdce a bytí tady si přeji, aby všechny ženy na celé planetě zažívaly tu radost z toho bytí a bavil je opravdu každý den.

To je úžasné poselství. Takže všechny tyto zázraky má na svědomí právě Hormonální jógová terapie? Můžeš ještě čtenářkám popsat, jaký je rozdíl mezi HJT a klasickou jógou?

Určitě. Díky tomu, že jsem lektorkou více typů jógy, tak mám porovnání. Vždycky říkám, laicky, že normální jóga je, jako když si nasednete do normálního vlaku a u HJT nasednete do rychlíku. Protože klasická jóga vám sice zpevní tělo a zlepší imunitu, ale HJT to všechno urychlí – je to tím, že klasická jóga cílí na celé tělo, ale HJT cílí na hormony v našem těle. A hormony se v našem těle tvoří ve vaječnících, štítné žláze a hypofýze.

S nějakým 13. rokem, kdy dívka přichází do puberty a stává se z ní žena, začíná být řízena hormony – první lásky a poblouznění, přibírání na váze, plačtivost apod. Každá jsme chodící hormon. 🙂 Hormonální jógová terapie nás naučí si ovládat hormony ve svém těle, aby už ony neovládaly nás. Takže se pak i cítíme lépe. Necítíme únavu, vyčerpání, máme ten smysl života, cítíme se zdravější a třeba si ani nepočítáme věk. Já nevím, kolik mi je – nepotřebuji to vědět. Potřebuji jen vědět, jak se cítím. A to je ta změna. Když mi bylo 22 let, cítila jsem se na 70 let. 

No a ty hormony nám po 30. roce zase klesají. Když dojde k odebrání orgánu – třeba štítné žlázy, začíná to ještě dříve. A to poznáme jak na zdravotním stavu, tak na psychice. Proto je pak nutné, například i v přechodu, hormony doplňovat, u nás se to běžně děje uměle. Hormonální jógová terapie ty hormony navyšuje přirozenou formou. My samy si dokážeme hormony navýšit, jsou na to i studie, kdy se ženám odebírala krev a porovnávaly se účinky HJT. Naše tělo je zázračné a my samy sobě jsme tím nejlepším lékařem, jen tělu musíme dát prostor a ukázat mu, jak na to.

Děkuji za vysvětlení rozdílu. A můžeš nám teď v praxi ukázat nějaký jednoduchý cvik ze sestavy HJT.

Určitě. Jen zmíním, že aby HJT fungovala a léčila, musí se cvičit celá sestava – pokud se necvičí celá sestava v kuse a cviky nejdou přesně za sebou tak, jak jsou sestaveny, pak ty výsledky a účinky nejsou zaručené. Ale ukážu vám jeden cvik z rozcvičky, nazývá se Vlající vlasy a je na podporu vlasové kštice, aby nám vlasy nevypadávaly a zhoustly.

Ukázka cviku Vlající vlasy ze sestavy HJT

Přiznám se, že jsem už dříve hledala informace a videa, jak HJT vypadá a koukala jsem na to s otevřenou pusou, co to je – takové funění tam. 🙂 Pochopila jsem, že HJT spočívá v masírování orgánů dechem, takže děkuji za tvé vysvětlení i praktickou ukázku, jak to vlastně funguje.

Vím, že jsi teď na rodičovské dovolené, věnuješ se i teď lektorování? Pokud ano, jakým způsobem a kde vyučuješ Hormonální jógovou terapii?

Ano, to ještě jsem, ale vyučuji. Mám živé kurzy – 2denní akce po 5 hodinách. Účastnice dostanou skripta a společně se naučíme všechny cviky sestavy HJT, nadále s nimi zůstávám v kontaktu, aby měly mentorský dohled a podporu. Také jsem letos vytvořila elektronického průvodce S hormonálkou třeba až na měsíc pro ženy, které za mnou nemohou přijet, ale touží se tuto sestavu naučit – mohou být z jiného města nebo země. Kupují si ho ženy z Peru, ze Slovenska, z Německa nebo Švýcarska. Je jedinečný v tom, že získáte veškeré podklady a materiály, ale i popisy cviků s jejich variantami. HJT může cvičit třeba i žena na vozíku. K tomuto průvodci poskytuji i online setkání, kdy se s ženami pravidelně scházíme a společně cvičíme, ale i členskou sekci, kde ženy najdou základní techniky i videa a mohou se k nim kdykoliv vracet. V současné době připravuji i online kurzy.

Živé kurzy pořádáš pravidelně, nebo fungují na základě poptávky?

Dělám je pravidelně, většinou 1x měsíčně, s výjimkou prázdnin. Ten další bude 22.–23. října 2022 v Klášterci nad Ohří a pak si dám pauzu, protože se chci vrhnout na přípravu online kurzů, aby byly skvěle vyladěné a dokonalé. Pořád v sobě tu dokonalost mám. 🙂 Aktuální kurzy vždy zveřejňuji předem na této stránce.

Kromě Hormonální jógové terapie pomáháš ženám ještě dalším způsobem. Můžeš nám o tom něco povědět?

Ano, je to terapie Pohlazení duše. Sama jsem si několikrát za život prošla temným obdobím, už od dětství. A už jako malá holčička jsem zažívala doby, kdy jsem v prostoru cítila další duše. Třeba jsem šla spát a cítila jsem, jak mi někdo sedá na nohy. Nebo jsem slyšela hlasy. Jako malá jsem se toho strašně bála. Ale říkala jsem si, že jsem přece normální, a tak jsem tomu nevěnovala pozornost, dělala jsem, že to nevnímám. Jenže jak jsem rostla, stávaly se mi takové situace stále častěji. Zjistila jsem pak, že jsem spojená s Andělskou říší. Každý z nás má svého strážného anděla – opravdu ho máme. Ať tomu věříme nebo ne, tak to prostě je. Když jsme vědomé a jsme na to připravené, mohou nám andělé i pomoci a poradit.

A já jsem dostala dar, že slyším mluvit nejen vlastní duši, ale i ty vaše duše. Vidím obrazy minulosti i budoucnosti, slyším duše mrtvých, ale i živých. Dokážu se na ně napojit, a proto provádím terapie Pohlazení duše, kdy se společně napojíme na duši ženy a odblokujeme ty bloky, které jsou hluboce zakotvené. Většina traumat a bloků pochází z 99,9 % z dětství. Protože tam máme nejvíce zakopaných psů.

My sem na Zem totiž vstupujeme jako dokonalé duše. Nebudu se bavit o tom, když se narodí postižené nebo nemocné dítě. To je opravdu náš výběr a je to na úplně jiné povídání. Při narození tedy jsme dokonalé duše – máme čisto, jasno a jsme zdravé. Ale postupem času nám na harddisk druzí nahrávají úplně jiné informace – hlavně rodiče, prarodiče, sourozenci, školka, škola. Aniž by nám chtěli ublížit nebo udělat něco zlého, dělají to s nejlepším vědomím a svědomím v tu danou chvíli, ale může se stát, že něco uvnitř nás zablokují. Stane se něco, co nás pak po zbytek života ovlivňuje, jedeme na autopilota a nežijeme šťastný život. I když se snažíme sebevíc, tak nám to nejde. Máme blok, který je vzadu schovaný. Přirovnávám to ke špinavému hrnci. Když chceme uvařit polévku, musíme hrnec nejdříve vydrhnout a odstranit to zanesené dno, aby byl vývar v něm čirý. 

Sama jsem si prošla několika terapiemi a vím, že když jsem si to dovolila a oslovila jsem člověka, který byl blízký mé duši, tak mi pomohly. Ale existuje spousta lidí, kteří si jen na něco hrají, a je jedno jestli to je psycholog, psychoterapeut, psychiatr, léčitelka, kartářka, člověk co mluví s anděly a dušemi. Proto je nejdůležitější napojit se na svou duši a uvnitř ucítíme, kam máme jít. Pokud tam slyšíme „Jo, jdi do toho!“, tak je dobré poslechnout své já a jít za tím. Pokud ale vnímáme „Hele, tohle není dobré!“, pak to není člověk, který by nám mohl pomoci a od toho ruce pryč. 

Takže já provádím terapie a můžu říct, že mám skvělé výsledky, za což jsem ráda. Jsem ráda, že můžu tvořit ten svět lepší. Mám tam i ženy, které byly i v léčebnách a braly antidepresiva, nyní žijí krásný život – mají rodiny a jsou šťastné. Stačilo jen sáhnout na to bolavé místo. A já vím, že jinde na terapiích ženy odchází v ještě horším stavu než přišly. Na mé terapii tu danou situaci řešíme pozitivním způsobem – pohladíme to, pochopíme to. Tím, že se napojím na tu duši, tak ona sama nám poví, co se stalo, kde a jak se to stalo. Pochopíme proč to vzniklo a to je důležité. Je to jako s učením. Když se učím matematiku a nepochopím ten příklad 1 + 1, tak nikdy nedojdu k výsledku. A tady to je stejné – musíme to pochopit a pokud si to spočítáme, získáme výsledek a můžeme jít dál.

Taková jednoduchá matematika je i v terapii Pohlazení duše. 🙂

Možná se teď zeptám trochu více na tělo, ale nedá mi to… Když jsi mluvila o tom, že slyšíš duše druhých, tak to děláš vědomě, nebo je slyšíš i když nechceš?

Ano, někdy se mi to stává, že někde jsem a promlouvá na mě duše, která je smutná a potřebuje pomoct. Ale já to už umím stopnout. Člověk mě musí oslovit sám, protože se mi třeba stalo, že za mnou přišla duše manžela jedné známé osobnosti. V tu chvíli jsem si připadala jako Whoopi Goldberg ve filmu Duch. A vezměte si, že všechny takové filmy mají podobný scénář. Ten základ, to gró, jak vypadá duše a jak se chodí do toho nebe, to je pořád stejně – to se někde muselo vzít. Takže těch lidí, jako jsem já, jsou spousty. Mnoho lidí má tento dar, ale ne každý se tomu věnuje, protože se tomu neotevře. 

Mě se ta cesta otevřela poté, co mi zemřel tatínek u nás na zahradě. Míchala jsem smaženici a myslela si, že jen spí, ale už nebyl, umřel. A najednou stál vedle mne v kuchyni a já jsem se šíleně lekla – on byl velký, velká duše. On to nemá rád, když to o něm říkám, tak to nebudu dál rozebírat. 🙂 Ale tehdy jsem si uvědomila, že už nechci zavřít tu bránu, kdy jsem na duše napojená a mohu s nimi komunikovat, protože jsem nechtěla uzavřít komunikaci mezi tatínkem a mnou. Potom se to děje nějak samovolně, že si mě lidé najdou a kontaktují mě, aniž bych si někde dělala reklamu nebo o tom veřejně mluvila.

To je vlastně poprvé, kdy o tom někde mluvím, takže se cítím trošku diskomfortně – je to pro mě křehký led, protože s tím je spojeno mnoho nedůvěry a nálepkování, že třeba nejsem normální. Ale snažím se s tím být ztotožněná, že to tak prostě je a dřív se na anděly věřilo. Proč by to teď mělo být něco špatného? Proč druzí nemůžou mít možnost požádat o pomoc? A ty duše z toho pak mají radost, i když teď třeba mají strach za mě. Můžu říct, že mě teď andělé drží pod svými křídly, chrání moji duši, protože ví, že ji mám hodně křehkou a tohle je tenký led…

Moc si toho vážím, že jsi s námi toto téma otevřela. Sama jsem totiž na cestě, kdy začínám věřit ve spoustu věcí mezi nebem a zemí… A teprve nedávno jsem objevila kouzlo energetické medicíny, a tak vím, že člověk není jen fyzická bytost, ale i duše, takže věřím, že dokáže promlouvat. No, mám z tvého vyprávění husí kůži!

Tu husí kůži, Kačenko, máš proto, že to je pravda. Ono to tak většinou je, to je řeč těla. Dává ti najevo „ano – je to správně“. A ještě k těm duším, jsou mladé a staré duše. Vracíme se sem totiž několikrát. O tom budu sepisovat i knihu pohádek, kdy se budu snažit předat to nejdůležitější, co potřebujeme na tom světě vědět. Je to taková hra. Když sem přijdeš, tak si vybereš ten svůj záměr, co si máš vyřešit a je na tobě, jestli si zvolíš krkolomnou cestu a překážky, nebo jestli si životem projdeš jako rajskou zahradou – to je jen na tobě, na nás. Mladá duše, protože ten svět nemá osahaný, to řeší tak, že nevěří ničemu, co sama nezažila, neochutnala, neosahala a ví, že může mít radost jen z majetku a hmoty. Taková duše nenaslouchá, má jen tu svou pravdu. Pak jsou staré duše a ty poznáš tak, že mají jiný pohled, jsou přístupné a otevřené. A je to poznat i na dětech. Moje dcera Danuška je třeba mnohem starší duše než jsem já.

Danuška mě vedla až sem k vám. Když mi bylo 18 let, tak jsem stála s maminkou na balkoně a říkala jsem jí, že jednou budu mít holčičku. Tenkrát jsem nevěděla, že mi to říká právě Danuška, ale moje já to tušilo. Když jsem poprvé otěhotněla, tak na ultrazvuku se dlouho neukazovalo pohlaví dítěte. To jsem se dověděla až 14 dní před porodem – byl to chlapeček. A já neskutečně plakala, byla jsem z toho vyřízená, že to není ta holčička… Ale já na tu holčičku tehdy ještě nebyla připravená. 

Právě duše Danušky mi pak říkala, že mám jít na kurz Hormonální jógové terapie, mluvila na mě a cítila jsem ty její proudy myšlenek. Ty toky myšlenek máme my všichni, můžeme je vnímat jako svůj vnitřní hlas. A je pravda, že když se Danuška narodila, jako by do sebe něco zacvaklo, po tom porodu jsem byla připravená jít i do toho, co teď dělám. Kdykoliv předtím jsem lektorovala, tak jsem byla často nemocná, bylo mi zle, na antibioticích a bez energie. Až teď cítím, že jsem u sebe doma, že to jsem já, jsem průvodkyní žen za lepším životem, tohle je můj smysl života a to je můj záměr pro tento život teď a tady na této planetě.

Moc děkuji. Podělíš se s námi o své další koníčky, návyky a rituály, kterými si posiluješ lásku k sobě?

Já jsem zrovna nedávno na toto téma sepsala článek, protože teď procházím velkým přerodem – od té zaměstnané Danky, která druhé poslouchá na slovo k té nové Dance, která věří v sebe samou a věří, že vše může být tak, jak si sama přeje. Přímo v tomto článku se dočtete o mých 8 tipech, jak si pomoci, abyste se napojily samy na sebe. Není to jen HJT a jiné terapie. Terapeutem nám může být třeba kamarádka, ale i povídání s dětmi, procházka, napojení se na naši matku Zemi.

Když je mi hodně těžko, tak se zuju a projdu se bosky po zahradě – moderně se tomu dneska říká mindfulness – být tady a teď. Když totiž máme nějaký problém, tak nevidíme ven. Pokud svou pozornost zaměříme na něco jiného a jsme tady a teď, třeba v tom lese, na trávě, tak vystoupíme z toho kolotoče problémů a dokážeme je pak hodit za hlavu. Nebo nám přijde odpověď a víme, co máme dělat. Můj další tip je třeba i meditace, která dokáže měnit vědomí.

Co je ale nejdůležitější, tak veškeré tyto metody, techniky a činnosti musíme dělat pravidelně, zahrnout je do svého života napořád, ne jen když nás pálí pata. Aby se to stalo součástí našeho života, abychom si afirmovaly svá přání a uvěřily tomu, že máme právo žít život ve zdraví a radosti. Protože my na to právo máme, stačí tomu jen uvěřit, proto i ty afirmace jsou důležité.

To jsi shrnula nádherně. Můžeš čtenářkám na úplný závěr předat své poselství, poslední vzkaz?

Určitě, Kačenko. Já bych ti chtěla ještě jednou poděkovat za pozvání a chtěla bych vám všem říct, abyste žily tak, aby žít za to stálo. A věřte v sebe samy! To je to nejdůležitější poselství. Věřte ve svůj střed, ve svou duši a kdykoliv vám bude těžko a nebudete si vědět rady, tak si zavřete oči, zhluboka se nadechněte nosem a vydechněte, zpomalte svůj dech. Položte si tu otázku, kterou potřebujete vyřešit a věřte, že vám vždycky přijde ta správná odpověď. Ten svět je tady pro nás připravený a všichni můžeme žít v radosti a ve zdraví. Je to opravdu jen na nás. Stačí věřit, rozpřáhnout ruce a jít vstříc tomu svému osudu s úsměvem na tváří a s radostí v srdci.

Děkuji ti za něj a ještě jednou děkuji za to, že jsi přijala mé pozvání k tomuto rozhovoru. Měj se krásně!

Pokud vás oslovil životní příběh Danky nebo vás zaujala Hormonální jógová terapie a terapie Pohlazení duše, zvu vás na web www.dankahejdova.cz.

Budu se těšit na Vaši zpětnou vazbu. Případné otázky, ať už na Danku nebo na mě, mi napište na mail: katka@lovehappens.cz